Jak celý rok říkám, od loňského února už ceny nerostou. Jen v tom oficiálním čísle (meziroční míra inflace) to prostě rok trvá, než se to do statistiky projeví. Loni v lednu ještě díky skokovému zdražení ceníků energií stoupl index spotřebitelských cen o 6 %. To se pak celý rok táhne v meziroční statistice, i když od února do konce roku 2023 už v průměru spotřebitelské ceny stouply jen o 0,8 %.
Teď do meziročního srovnání místo 6 % před rokem skočilo za leden jen 1,5 % zdražení, což je standardní lednový efekt, kdy se do indexu spotřebitelských cen projeví ročně navyšované ceníky (nájmy, jízdné, energie, voda atd.) V průběhu roku pak mívají na statistiku inflace největší vliv hlavně ceny pohonných hmot a potravin.
Největší oříšek ale je, vysvětlit lidem, proč tedy za loňský rok vychází průměrná míra inflace 10,7 %. To je číslo, o které se například standardně zvedají nájmy. Takže to hodně lidí pálí. A teď jim vysvětlujte, že už tu žádná velká inflace dávno není.
Zatímco meziroční míra inflace má v podstatě jeden rok zpoždění (říká nám porovnání, jaké byly ceny před rokem), průměrná míra inflace má ještě téměř další jeden rok zpoždění. Průměrná míra inflace je totiž číslo udávající průměr meziroční míry inflace za posledních 12 měsíců. Takže ještě celý další rok bude tohle číslo teprve pozvolna klesat, bez ohledu na to, že ceny už rok nerostou.
Ono je to z pohledu statistik metodicky správně. Akorát běžný smrtelník si přečte v médiích jedno číslo a moc nerozumí, co mu to číslo vlastně říká.
Momentálně už dvanáct měsíců ceny nijak dramaticky nerostou a dá se tedy říct, že inflace je pryč. Ale to nic nemění na tom, že v porovnání s cenami před třemi roky došlo v průměru ke zdražení zhruba o jednu třetinu. A tohle zdražení už nikdo zpátky nevrátí. Ceny zůstanou vyšší. Důležité je, že už dál příliš nestoupají. Něco trochu zdražuje, něco trochu zlevňuje, v průměru nic dramatického.
Stále však hrozí, že může přijít ještě další vlna inflace. Hlavní riziko nadále představují energie a celkové geopolitické napětí. Kdyby vypukla ostrá válka v Perském zálivu či z jiných důvodů vyletěla nahoru cena ropy a plynu, může to způsobit další cenový šok. Doufejme, že už ale k ničemu takovému nedojde.
ČNB už na únorovém zasedání trochu překvapila, když snížila úrokové sazby dokonce o 0,5 %. Základní repo sazba klesla na 6,25 %. S velkou pravděpodobností bude nyní ČNB úrokové sazby dál snižovat. Nicméně úroky neklesnou zpátky k nule. Tenhle experiment nebyl moc rozumný. Centrální banky po celém světě budou chtít dlouhodobě držet úrokové sazby na přiměřené úrovni, tj. někde kolem 3-4 %.
Tak aby bankovní vklady nesly střadatelům 2-3 % ročně. A úroky u hypoték se držely kolem 4-5 % ročně. To je jakási rovnovážná úroveň, kdy si hypotéky berou lidé, kteří to chtějí a potřebují, nikoliv spekulanti. A kdy se taky spousta lidí spokojí s drobným úrokem v bance a není tlačena za každou cenu peníze někam investovat, jako tomu bylo v dobách nulových úroků.
Nynější vysoké úrokové sazby je ale potřeba snížit, aby se trh trochu rozhýbal. Nyní jsou úroky příliš vysoké, což už zbytečně brzdí ekonomiku a přivádí řadu firem a domácností do finančních problémů. ČNB bude sazby postupně snižovat.
Počítejte určitě s tím, že během následujících týdnů a měsíců budou klesat úroky na spořicích účtech. Bude na čase volný kapitál investovat. Ale s rozumem. Nepouštějte se do zbytečných spekulací, pokud na to nemáte žaludek. Není potřeba hned kupovat Bitcoiny nebo index S&P 500, jak je dnes v módě.
Velmi solidní výnosy by teď pár let zase měly mít nemovitostní fondy. Nájmy už totiž zůstanou vysoké, ale úroky u bankovních úvěrů budou klesat, takže nemovitostním fondům poroste zisková marže.
Dobrou perspektivu mají tento rok také dluhopisové fondy. Zde mají investoři nyní po mnoha letech unikátní příležitost inkasovat vysoké úroky, a ještě vydělat na růstu cen dluhopisů.
Pro fajnšmekry pak velmi zajímavý potenciál nyní skýtají některé private equity fondy. Ziskové marže by měly po dvou letech začít zase růst. A ocenění firem je v současnosti nízké. Nicméně toto už jsou rizikovější a hlavně dlouhodobé (nelikvidní) investice vhodné pouze pro kvalifikované investory. Mezi fondy pro kvalifikované investory je dnes spousta zajímavých příležitostí, nejen v oblasti private equity.
Určitě neuděláte chybu s naším multi-fondem Otakar, který má široce diverzifikované portfolio složené z 25 FKI fondů od nemovitostí, přes zemědělskou půdu a až po různé private equity fondy. Měl by nadále generovat stabilní výnosy kolem 5-7 % p.a. Nejsou zde žádné vstupní poplatky a náklady na správu se drží pod 1 % ročně. Minimální investice do fondu Otakar je od 1 mil. Kč.
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
